Přestože se Scola narodila v Mbeya celých 6 let svého života prožila v kojeneckém ústavu v Igogwe, odkud k nám do Centra Mahango chodí děti, o které nikdo z příbuzných, ani po odchování z kritického věku, nejeví zájem. Tak to bylo obdobně s jejím bratrem Simonim, ale i s dalšími dětmi: Joseph, Musa, Francis, Ebeneza, Anna.
Otec Scoly je neznámý, matka není mentálně v pořádku. Scolu do kojeneckého ústavu přivedl dědeček.
--------
ASANTE
Děkujeme adoptivnímu rodiči Vashti z Roskilde (VS:222133)
--------
O SIROTKOVI AKTUÁLNĚ (2025)
Scole je letos v 1. třídě ZŠ, chodí tam ochotně, ale vzdálenost ji unavuje. Doma ji baví hrát si s Bless a Simonim.
Scola pohledem dobrovolnice Marie
Scola si nese rodinnou zátěž. Kdo je její máma, to se ví, stejně jako to, že nemá žádnou mentální kapacitu na péči o své děti. A Scola také není úplně lumen. Má ale veliké štěstí, že se tím netrápí, rychle zapomíná. U zlých a nepříjemných věcí je to výhodné. A to, že u dobrovolníků se najdou pastelky, bonbony a pozornost, ví velmi dobře. Má dost sil se s těžkostmi poprat.
Ve škole dělá malé pokroky, pamatuje si několik písmen, ale pokud se naučí číst a psát, bude to zázrak.
O Scolastice po příchodu k nám
Scola se sžívá s novými pravidly Centra v Mahango a také s docházkou do nedaleké školky. Její divokost dokazuje i to, že se hned první den školky ztratila cestou domů, přestože je školka jen půl km od Centra.
Dobrovolníky Scola baví svou milou rozpustilostí a opakujícími se dotazy. A pro děti v Centru je miláčkem a benjamínkem. Každý si chce s ní hrát, každý se chce o ni starat. Nový domov s rodinnou atmosférou je to pravé, co potřebuje pro zdravý růst. Respektování pravidel, základní hygienické návyky, dobrá výchova, láska a trpělivost s učením, to vše Scole pomůže na cestě k dospívání.