O našem novém projektu Changemakers Club (Klub Tvůrců změny) už psal Tomáš. Od chvíle, kdy jsme si nastavili základní parametry, ale uplynulo pár týdnů – a teď jsme konečně měli možnost vyzkoušet ho v praxi.

Máme za sebou krátkou pilotní verzi pro střední školy. A protože to bylo intenzivní, radostné, a hodně poučné, chceme se s vámi podělit o první dojmy.


Projekt na střední školy? Fakt jo.

Díky našim lokálním koordinátorům Davidovi a nové posile Deboře jsme našli skvělý způsob, jak Changemakers dostat i na střední školy. Přiznám se: já sama jsem byla ze začátku skeptická.
Nebudou mít čas. Učitelé jsou přísní. Prostor pro změny minimální. Všechno mi to dávalo větší smysl spíš na základkách.

David s Deborou ale přišli s jednoduchým a chytrým řešením:
👉 školní kluby, které už dnes školy mají přímo v rozvrhu.

Jenže… místo rozvoje talentů, spolupráce nebo odpočinku tyto kluby často v praxi znamenají hlavně doučování nebo krátkou sportovní aktivitu. A to je škoda. Protože potenciál je mnohem větší.


Osm dní ve škole Mlondwe

Na střední škole Mlondwe jsme celkem strávili 8 dní. Já, Debora, Adéla a také 4 další členové ze spolku Hakuna Matata EUK jsme připravili několik odpoledních programů pro každý ročník.

Každý ročník má zhruba 60–75 studentů, které jsme rozdělili do čtyř menších skupin. Ty se během dne střídaly na čtyřech stanovištích:

Changemakers Club (Bez mámy)
Matematika hrou (Hakuna Matata)
Biologie – hry a mikroskopování (Hakuna Matata)
Tělesná výchova (Bez mámy)
Díky tomu jsme se dostali blíž ke každému – a to je přesně to, co Changemakers potřebuje.


Jak vypadala taková hodina Changemakers clubu?

Každou hodinu jsme dělili do tří částí.

1️⃣ Hra na prolomení ledů

Cílem nebylo vyhrát. Cílem bylo uvolnit se. A zasmát se. Hodně smíchu i u těch nejjednodušších her.
Hráli jsme hry na koncentraci - reakce na povely („skoč, tleskni, skoč, tleskni… a teď vezmi láhev!“) nebo hry, kdy se musela zapojit fantazie („Když pojedu autem rychle, tak…“ – a další pokračuje: „tak budu mít nehodu“ „Když budu mít nehodu,…“  a pokračují další a další, dokud příběh neskončí.)

2️⃣ Hlavní aktivita

Tady se hodně tvořilo. A často úplně poprvé v životě. Plastelína. Vodové barvy. Obrázky z přírodnin. Jehla a nit – ne na zašívání děr v uniformě, ale na vyšívání do papíru.


V 15ti letech poprvé práce se plastelínou


Je tam motorka, dům, lidé, srdce s šípem, pušky, koleje, sluneční brýle, písmena - poznáte vše?

Některé skupiny pracovaly s příběhem inspirativní dívky Apoorvi, která se kvůli své sestře setkala poprvé s tématem deprese – a postupně začala pomáhat sestře i dalším dětem.


Yenge nguvu = moc, Hofu = strach, Kasirika = vztek

Pro mnoho studentů to bylo první setkání s pojmenováním emocí. A taky první zamyšlení nad tím, jak se chtějí cítit oni sami každý den– a co mohou udělat pro to, aby se tak cítili i druzí.

3️⃣ Zklidnění a reflexe

Když byl čas, přišla ještě hra na rozloučenou.
Když nebyl, hodnotilo se potleskem, palci nebo body od 1 do 5.

A většinou to byl pořádný aplaus.

Jedna věta nám utkvěla obzvlášť:

„Líbilo se mi, že jsme mohli zapojit mozek úplně novým způsobem.“
Baraka, 3. ročník


Co jsme na studentech pozorovali?

Radost – Hodně smíchu a nadšení z něčeho nového. Uvolnění.
Stud a nejistotu - Vyjádřit názor nebo pocit není samozřejmost.
Pomalost - Hra jako koncept je pro mnoho dětí úplně nová věc.
Nejsou zvyklé si hrát ani spolu (kromě sportu) ani s dospělými. Neznají kroužky, družinu ani skaut.
Strach z chyby – Školní prostředí je přísné, chyba se trestá. Studenti se snaží neustále naplnit domnělé očekávání. Ale také si raději něco vymyslí, než aby řekli „nevím“. I když o nic nejde.


Právě proto chceme, aby byl Changemakers Club bezpečným místem.
Místem, kde chyba není selhání. A kde se mysl může vydat trochu mimo krabici = probudit „Out Of Box Thinking“.

 

I tak skvělý dobrovolnický tým po osmi dnech pociťuje únavu, ale také přesvědčení, že to co se do studentů zaselo, bude klíčit dál.

Každé setkání s jinakostí, zábavné učení se, nevšední aktivity jsou pro studenty i učitelé inspirací. Všechny zaběhlé struktury se nedají změnit hned, ale postupné impulzy se vepisují do DNA školy Mlondwe určitě! A to nám dělá radost! Vám taky?

Mrkněte na další obrázky a videa zachycující báječnou atmosféru na instagramu či facebooku  @bezmamy.cz

Autor:
Míša Gongolová