Řeč je o Simonim. Do školy nepřestal chodit z vlastní vůle, ale protože ho vlastně vyhodili. Několik ročníků opakoval dvakrát, ale po 4. třídě už to takhle dál nešlo.

Co je lepší?

Najít pro Simoniho (a do budoucna i Scolu) speciální školu je téměř nemožné. Ne že by vůbec nebyly, ale zdá se, že nejbližší je 350 km daleko. Nechce se nám tam nechat 12 letého jednoduššího kluka jen tak samotného. Zároveň není šance jak školu prověřit.

Co je lepší: aby byl ve škole, ale daleko od svých blízkých nebo doma bez školy, ale tam, kde ho znají a mají rádi?

Ne, že by nic neuměl. Umí!

Přestože Simoni nezvládal učivo ve škole, na jiné věci je perfektní -  umí se starat o zvířata, dělá to pečlivě a důsledně.

Ráno chodí k prasátkům, nakrmí je a uklidí jim. Když se vrací jde to cítit už z dálky, ale tak nějak si zvykl, že než si přijde říct o papír a pastelky, tak se musí převlíct a pověsit pracovní oblečení na šňůru, aby vyvětralo. Některé dny uklízí v kurníku, zametá zápraží, jindy trhá trávu pro zvířata nebo odnáší pracovníkům oběd na pole. Odpoledne si může dát šlofíka.

Nedělá práci za ostatní děti, každé dítě má svůj okruh povinností.

Simoniho činnosti jsou častější, ale on je nechápe jako nutné zlo. Dělá je rád. A dělá je dobře,  všichni ho chválí. Konečně v něčem vyniká, na rozdíl od školních let, kdy byl pořád pozadu a možná i trochu pro smích ostatním dětem. 

Najde se někdo, kdo se mu bude věnovat?

Moc mu přeji, že konečně zažívá úspěch, ale také mu přeji, aby mu zůstalo kus dětství, které děti zakoušejí zde v Tanzanii právě díky školy. Kdo mu tu dá pastelky, až odjedu? Mnoho Tanzánců nemá vypěstovaný návyk věnovat se dětem při hře. Umí být k dětem velmi pozorní, ale jiným způsobem. Tím rozvojovým moc ne, a Simon potřebuje speciální péči, trpělivost a motivaci….


Úkol namalovat člověka pojal po svém. 1 hlava, 2 těla, 4 nohy. Naopak kočka 🐈‍⬛ dostala jen nohy 2 😜. 


Máme nápad... K Simonimu dvakrát týdně posílat holčinu, co vystudovala učitelství pro speciální školu, ale nemá zatím práci. Uvidíme, jestli bude vůle na straně vychovatelů to umožnit, jestli učitelka najde potřebnou disciplínu, jestli si to dlouhodobě ekonomicky udržitelné. Ze startu si vystačíme s dary Simoniho „parťáka“ z Česka, později se uvidí.

 

Držte palce! Třeba by se Simoni mohl dokonce naučit číst a psát.

 

 ————

🥲Stále nám nefungují sociální sítě a reakce na naše odvolání nepřišla. Pokud můžete sdílejte náš blog na facebooku vy! (Vykopírujte adresu článku blogu a vložte do příspěvku na facebooku, přidejte komentář: @Bezmámy mise pokračuje!)

Děkujeme 🙏. ASANTE

👉 Alespoň všichni budou vědět, že jsme v pořádku a pokračujeme v projektech! 

Autor:
Míša Gongolová