Tanzanie, země krásných hor, obrovských jezer, úchvatné přírody a polí plných zajímavých plodin, je také místem, kde se pěstuje káva. My z „Bez mámy“ jsme zahájili svůj projekt pomoci v oblasti pěstování rýže v Mahangu, kde také vzniklo Centrum pro sirotky. Zemědělská krajina rýže se zelená pouze po část roku a na tu zbývající se neúprosně promění v suchou savanu.

Náš projekt Pomoc školám začal ve zcela odlišné oblasti. V krajině celoročně zelené, tam, kde se rozprostírají pole se zelím, brambory, mrkví; kde jsou sady avokáda, manga a banánů všech druhů a také nekonečné plantáže čaje.  Až později a při podrobnějším zkoumání zdejších zákoutí jsme zjistili, že domorodci mají na svých polích opravdové permakultury. V nadmořské výšce 1300 m se v nich mezi obrovskými banánovníky nacházejí také kávové keře.

 Krásná permakultura: vyšší patro tvoří plantainy (velké zelené banány), nižší kávové keře.

---------

Tanzanská káva získává na oblibě, ale naše první zkušenost tomu neodpovídá
 

Někteří řadí tanzanskou kávu mezi nejlahodnější druhy kávy na mezinárodním trhu. Podobně jako ostatní africké kávy se také ta tanzanská vyznačuje delikátní vinnou kyselostí a plnou, harmonickou chutí s náznaky ovoce a čokolády. Většinu produkce kávy tu zajišťují drobní pěstitelé.

První kávu, kterou jsme v Tanzanii ochutnali bylo rozpustné „Africafe“ určené pro místní trh. Tento nápoj, který si bohatší Tanzanci zalévají na místo vody mlékem, nepřipomíná žádnou nám známou rozpustnou kávu, natož kávu jako takovou. Když jsme v horách, poblíž jedné z našich prvních škol v projektu Pomoc školám, viděli místní, jak suší kávové zrno na rohožích před domem, zaplála v nás naděje, že by chuť lokální kávy mohla být lepší. Jedna místní žena, nám s radostí kávu připravila, ale to, co jsme vypili, bylo tak hrozné, že to stěží šlo polknout a požitek z teplého šálku kávy, jak jej známe z domovů, to nepřipomínalo vůbec. A v tom nám to došlo – na pražení setsakramentsky záleží!

Chutě vznikající pražením...

Ne že bychom dostali nápoj z kávy nepražené, ale zrna byla pražená jen provizorně v hliníkovém hrnci nad ohněm a nikdo tu nevládl uměním, jak z nich vyčarovat tu nejlepší chuť. Veškerá pozornost se věnovala tomu, ať zrna nezčernají na uhel.

Za výsledkem dokonalého požitku z kávy, jak jej známe, se skrývá nejen druh kávy, její původ a čistota zrna, ale právě ono pražení. Při pražení se pak odstraňují nežádoucí chutě, zlepšuje stravitelnost kávy a hlavně rozvíjí se její chuť a aroma. Teplem pražení dochází k chemickým reakcím, které uvolňují oleje a aromatické sloučeniny ze zrn, což vytváří různé chuťové tóny, jako jsou ovocné, ořechové, čokoládové a karamelové. Světle pražená káva bude mít lehčí tělo a vyšší aciditu (kyselost), zatímco tmavě pražená káva bude mít plnější tělo a nižší aciditu.

Proč se káva nepraží na farmě, ale až v Evropě?

Napadne vás: „Proč se káva praží až tam, kde je zima a sníh – na opačné straně světa?“ Za prvé je to čerstvost, za druhé chuť.  Zelená zrna kávy si lépe uchovají chuť a aroma po čas přepravy, a pražírny v Evropě mají pak větší možnosti experimentovat s různými způsoby pražení, aby našly tu ideální chuť, kterou máme rádi. A právě proto je káva v západním světě tak oblíbená – dobrá káva je jako umění!

Ve městech už najdeme klasické kavárny, jak je známe z Evropy. Espresso z vlastní skvělé vypražené kávy si zde ovšem koupí jen turisté a nejbohatší Tanzánci.

Jednou jsme tam za odměnu vzali dva naše nejstarší sirotky Abu a Ayubu - měli velkou radost, říkali, že se cítí jako běloši :-). (Leden 2020)

---------

Arabika vs. Robusta: Souboj chutí a síly

Nejvyhledávanější kávou je 100% arabika, ale věděli jste, proč tomu tak je? Podívejme se společně na toto výstižné rozdělení:

Chuť:

Arabika: Má jemnější, sladší chuť s tóny ovoce, cukru a kyselostí, často s jemnými květinovými nebo citrusovými podtóny.
Robusta: Má výraznější, hořčejší chuť, často s oříškovými nebo zemními podtóny, někdy s nádechem čokolády. Je méně kyselá než Arabika.

Obsah kofeinu:

Arabika: Má nižší obsah kofeinu, obvykle kolem 1,2–1,5 %.
Robusta: Obsahuje téměř dvojnásobek kofeinu, kolem 2,2–2,7 %, což jí dodává hořčejší chuť. Její příměsi jsou ideální pro ty, kteří potřebují nakopnout!

Pěstování:

Arabika: Roste v nadmořských výškách 600–2000 metrů, vyžaduje chladnější teploty a je citlivější na nemoci. Je to také jeden z důvodu proč je dražší než robusta.
Robusta: Roste v nižších nadmořských výškách (200–800 metrů), je odolnější vůči nemocem a roste v teplejších podmínkách.
 

 Klasické rozpustné Africafe. Kávu nepřipomíná, ale nakopne vás!

---------

Mezinárodní den kávy (1. říjen)

Kdo by nechtěl mít svůj vlastní den? A přesně to se stalo s kávou! Mezinárodní den kávy, který se slaví 1. října, byl vyhlášen v roce 2015, aby nám všem připomněl, jak moc si máme vážit práce farmářů, kteří nám tuto lahodnou pochoutku poskytují. Tento den je o tom, abychom oslavili nejen chuť kávy, ale také lidi, kteří ji pěstují a zpracovávají.

Málokdy se stává, že „pokročilou“ chuť kávy zakusí pěstitel jejího zrna. Například v Tanzanii je většina kávové produkce určena pro vývoz. To je na jednu stranu proto, že Tanzánci mají spíš rozvinutou kulturu čaje, než kávy, ale také proto, že cena kávy se hned po sklizni dostává na takovou úroveň, že si ji málokdo může dovolit.

Férový obchod, aby radost byla na obou stranách

Víte, že když si dáte šálek kávy, můžete podpořit ty, kteří ji pěstují? Fair trade zajišťuje, že farmáři dostávají spravedlivou odměnu za svou práci. Je důležité si uvědomit, že zatímco my si užíváme naši kávu, lidé, kteří ji vyrábějí, si zaslouží žít důstojný život.

Takže, až si příště dáte šálek kávy, vzpomeňte na to, jak spojuje lidi po celém světě. Každý šálek je příběhem a je skvělé, že můžeme být součástí této úžasné cesty. Užívejte si kávu a mějte na paměti, že na druhé straně světa někdo pracuje, aby se vám mohla dostat do rukou!

----více informací o Fair Trade = férovém obchodování s potravinami zemí třetího světa.

 FAIR TRADE ČESKO A SLOVENSKO