Dokončila jsem svou ranní rutinu a nějakou rozdělanou práci a rozhodla jsem se, že si zasloužím trochu toho odpočinku u kávy. Mimochodem, dobrá káva v Tanzanii je běžně k nesehnání, léta jsem si ji paradoxně vozila z Česka. Teď si konečně vychutnávám kávu vypěstovanou a dobře upraženou přímo v regionu Mbeya, kam také patří Mahango.
Načasování mého odpočinku trochu selhalo, protože se právě ze školky vrátil náš nejmladší přírůstek v Centru - Scolastica. Ta je pěkné číslo!
Vlastně se neví ani kolik je jí let, podle jejího chování se odhaduje věk nízký, ale vzhledem k tomu, že něco málo víme o její rodině, je docela možné, že si nese nějaký jiný hendikep. Všichni ji ovšem milujeme a nejvíce ostatní děti. Ty by ji nejradši samou láskou snědly. Tahají ji jako kotě a každý se přetahuje o její blízkost. Do kostela ji nosí na ramenou a rádi si s ní hrají hry.
Malá Scola sotva začala chodit do školky, hned nás vyvedla z míry. Ztratila se totiž už první den. Podotýkám, že školka je asi půl km od sirotčince, a že z jednoho místa jde vidět na druhé. Pikantní na tom bylo však to, že ji ve vsi nikdo ještě neznal, protože je v sirotčinci nová. Takže po skončení vyučování se prostě někoho chytla a nakráčela s ním domů. Jak to dopadlo? Lidé, ke kterým došla, měli naštěstí mobil a měli také naštěstí číslo na jejího učitele. Zavolali mu a ten se musel doma otočit (asi 15 km od školky) a dojet zpátky, aby dítě identifikoval. Scola totiž s lidmi mluví jen když se ji chce.
No a při mém odpočinku u kávy se ji zrovna chtělo.
Nakoukla ke mě do pokoje a ptá se: "Bělochu, spíš?" Mimochodem, ví jak se jmenuju (jsem si jistá, protože si to pokaždé ověřím), ale stejně mě vždycky oslovuje bělochu.
odpovídám: " Ne, nespím. Trochu odpočívám"
ona: "Aha, odpočíváš?" odejde a do minuty je zpátky a ptá se: "Bělochu, odpočíváš?" Takhle se to opakuje asi pětkrát, načeš se odváží přiblížit a začíná mi koukat přes rameno do mobilu. Poté, co jsem si dočetla nejnovější zpravodajství o válce na Ukrajině, jsem potřebovala trochu uklidnit a tak jsem si klikla na článek Módní policie z Českého lva (zena.aktualne.cz). Světe div se, načetlo se mi to i z obrázky. Tak se koukám na přehlídku krásných i nekrásných šatů a v tom se začíná ozývat malá komentátorka. (Pozn. fotky jsem si vypůjčila z výše jmenovaného článku, bez fotek by to fakt nebylo ono. Odkaz viz níže.)
Scola: " Hmmm, krásný dědeček."
__________________
Scola: "Tohle, to je Ježíš!"
________________
Scola: "Toto je ale krásný Ježíš. A má pěkné šaty"
_____________
Scola: "....Á, tady je Ježíš vykoupaný!"
___________
Scola: "To je ona, je krásná!"
_______________
Scola: " To je zase děda". Já: " Ten první je děda a kdo je ten druhý?" Scola: "Jsou to dva dědové!"
______________
Scola: " Tady má Ježíš oblečené šaty a svetr. Také je umytý."
___________
Scola: "A to je Anna". To je zřejmě poklona dobrovolnici Aničce, která se o Scolu starala. Odjela domů asi před 14 dny, ale Scola si ji pamatuje.
___________
https://zena.aktualne.cz/moda/modni-policie-z-ceskeho-lva-nelichotive-roby-ukrajiny/r~dc12b3fa9bd811ec8a24ac1f6b220ee8/
....odkaz na článek a fotky
Kde Scola přišla na toho Ježíše to fakt nevím. Nicméně začínám si myslet, že má velmi rozvinuté spirituální cítění: vidí Krista ve všem. Kromě spirituálního nadání bude tady asi i nějaký sensibilní sklon, protože jak ta brouzdala očima po mém pokoji, tu ji padl zrak na knížku (enyckliku Fratelli tutti) od papeže Františka. Ukázala na ní a říká..." Tohle je otec. Je nemocný, bolí ho nohy."
Pozn.1: Asi před týdnem jsem četla, že se papež vydal na ruskou ambasádu ve Vatikánu, přesto, že ho poslední dobou velmi trápí koleno.
Pozn.2: A pod tou encyklikou leží kniha (oranžová), která se jmenuje Univerzální Kristus a zabývá se tématikou toho, že Kristus je ve všem.
Scolastica je sestra Simoniho. Simoniho matka pustila už po porodu v nemocnici, se Scolou to bylo podobně. Scola, stejně jako Simoni a mnoho našich nejmladších dětí, vyrůstala v kojeneckém ústavu v Igogwe. Teď našla nový domov mezi dětmi v Centru pro sirotky Mahango. Děti ji zbožňují. Pro Scolu hledáme rodiče na dálku, aby měla zajištěny všechny základní potřeby - ubytování, stravu, vzdělání, hygienu a zdravotní výdaje (15 000 Kč/ rok). A také, aby mohla, stejně jako ostatní děti, komu psát dopisy a posílat obrázky.
Kdo by rád pomohl, prosím, kontaktujte nás na kontakt@bezmamy.cz. Děkujeme!