Ayubu Yuda

01.01.2001

Ajubu je kluk, který se srdnatě pere s tím, že mluví překotně a není mu vždy moc rozumět, a to tedy ani ve svahilštině, řekla bych. Taky je neskutečně pilný v učení. Opakuje si věci nahlas a zodpovědně se snaží každý večer namemorovat něco z těch středoškolských šíleností, od součástek mikroskopu po stavbu kostry nebo tanzanijskou historii.  ...z blogu naší dobrovolnice Marie

Ayubu přišel do sirotčince v Mahangu se svým dvojčetem Abu v roce 2010, ještě před tím než stálo Centrum pro sirotky. Ubytováním jim poskytly řeholní sestry z misijní stanice. Jejich matka zemřela v roce 2007, když bylo dětem 6 let. Otec nebyl znám. Jejich prarodiče se nedokázali o všechny děti sami postarat, Ayubu a Abu mají další 3 sourozence. Nicméně prarodiče bydlí poblíž a tak se občas mohou s kluky navštěvovat. 

Od malička si přeje být vojákem nebo policajtem. Chce bojovat proti zločinu. Jeho povaha je však velmi mírná, laskavá a poslušná, za to sílu má pořádnou! I přes svůj hendikep koktání, ho mají všechny děti v Centru velmi rády. Ayubu je neuvěřitelně pracovitý, skoro víc než všechny ostatní děti dohromady. Když ho člověk nenajde na poli, určitě krmí dobytek ve chlívku. Pro farmaření má velké nadání, zároveň není hloupý a má dobré výsledky ve škole, zjm. v matematice. To je pro něj velká šance, že po střední škole se dostane dál, na tu vysněnou vojenskou. Vůbec bychom se nezlobili, kdyby Ayubu zůstal v budoucnu v sirotčinci jako vychovatel - velmi by se na tu práci hodil, má hezký vztah k dětem. Ale přejeme mu, ať dosáhne toho, po čem touží!


Děkujeme adoptivním rodičům

paní Michaele z Karviné

Variabilní symbol: 2222