Škola škole

Projekt Škola škole, spojuje české školy a školáky s těmi v Africe. 

Projekt Škola škole je prvním z projektů v Evropě orientovaných na podporu spolupráce místních škol a žáků a chudých venkovských škol v Tanzánii. Děti u nás se tímto projektem učí společnému rozhodování, hodnocení, empatii a pomoci těm, kteří to potřebují a rozšiřují si celkové vnímání světa. Děti v Tanzánii dostávají potřebnou pomoc pro kvalitnější vzdělávání. Bez mámy je spojovatelem tohoto projektu na bázi "každý získává".

Vzdělání v Tanzanii začíná od mateřských školek. Možná se zdá, že slovo vzdělání je v případě mateřských školek trošku přehnané, ale pravdou je že tanzanské děti se ve školce učí již číst psát a počítat, a to dokonce i v angličtině. Povinná školní docházka začíná od sedmi let nástupem do základní školy. Na základní škole dítě zpravidla absolvuje 7 tříd, na střední škole další 4 třídy. Přestože je povinné děti do školy posílat, nikdo to nekontroluje, a proto se to nedodržuje striktně.

 

Všechna tato zařízení jsou velmi chudá. Nejen, že jsou špatně vybavena studijním materiálem, ale mnohdy nemají okna ani dostatek lavic pro studenty. Ve vesnických školách chybí dokonce i učitelé a ti, co tam zůstali, nemají mnohdy dostatečné vzdělání ani pedagogické schopnosti. Situace bývá lepší na školách soukromých, avšak ty, svými náklady často převyšují reálné možnosti obyčejných lidí. Platí se tam vysoké školné. Zajímavostí je, že na středních školách jsou všechny předměty kromě výuky svahilského jazyka, učeny v angličtině.

Projekt Škola Škole funguje již od roku 2007 a začal se 4 českými školami, které podporovaly 4 školy v Tanzánii. Dnes je v projektu zapojeno již 8 českých škol a svou neúnavnou snahou pomáhají 7 tanzánským školám.

Do tohoto projektu jsou zapojení čeští školáci, kteří spolu s učiteli vytvářejí a realizují programy získávání financí na pomoc partnerské škole v Tanzanii.

      

Jak to funguje: 

  1. Libovolná škola skontaktuje organizaci Bez mámy s přáním zapojit se do projektu.
  2. Člen našeho sdružení uskuteční ve škole přednášku, ve které dětem představí život v Tanzánii. Dětem se formou fotek i videí představí základní fakta o zemi, životě na venkově, školách a již uskutečněných projektech sdružení.
  3. Děti pak mají větší představu o kultuře a realitě Tanzánie.
  4. Zvolí se partnerská škola v Tanzánii. Jedna či více škol v ČR má  za partnerskou školu nějakou školu na tanzanském venkově.
  5. Čeští školáci zvolí, čím pomůžou partnerské škole. Většinou zajistí pro školu v Tanzanii tyto služby: vybetonování podlahy, omítku, vymalování, nové toalety, novou střechu, školní hřiště nebo opatří jiné potřebné věci jako: lavice, učebnice, míče…
  6. Žáci a učitelé v ČR se pak v průběhu roku snaží různými prostředky získat co nejvíce peněz pro svou školu v Tanzánii. Před odjezdem dobrovolníků do Afriky přijde zástupce sdružení vyzvednout peníze, které žáci získali a formou hlasování společně vyberou, za co peníze utratí.
  7. V průběhu mise mají žáci možnost sledovat živý blog dobrovolníků z místa, a vidí tak v reálném čase dopad své pomoci. Po ukončení mise zástupce organizace opět navštíví školu osobně a žákům vše odvypráví a nastíní možnosti pro další rok nebo misi.

      

CO SE V AFRICE VĚTŠINOU POŘIZUJE?

·         lavice (aby se děti nemusely mačkat) - cena nové lavice (pro 2-3 studenty) cca 1000 Kč

·         oprava třídy včetně betonové podlahy, omítek a vymalování - cca 10 000 Kč

·         nové toalety nebo jejich oprava (od 3 000 Kč nahoru)

·         nová střecha (cca 5 000/učebnu)

·         školní hřiště (2 fotbalové branky) – 5 500 Kč, 2 sloupky na dívčí košíkovou - 2 200 Kč, doprava – 1500 Kč, celkem cca 10 000 Kč

·         míče – cena jednoho míče 450 Kč (na dívčí košíkovou), resp. 650 Kč (na fotbal)

·         učebnice – cena jedné učebnice 50 – 300 Kč podle druhu

·         vymalování učebny – cca 1500 Kč

popřípadě vlastní nápady českých studentů, konzultované dopředu v Tanzáni.

 

Realizace projektu je zajišťována přímo na místě našimi dobrovolníky. Jakékoliv přebývající finance budou použity zase na dané partnerské škole (např. na učebnice apod.) Fotodokumentace je samozřejmostí, fotky z projektu budou věnovány partnerské škole v ČR.

 

Jak mohou žáci sbírat peníze?

Možností je spousta, existuje řada aktivit, jak získat finance. Uvádíme jen několik pro příklad:

  • sběr papíru
  • vánoční a jiné akce, kde žáci prodávají vlastní výrobky
  • prodejní výstavy prací žáků školy (jarmarky)
  • zisk ze školního časopisu
  • pochody a túry (rodiče a žáci se účastní pochodů a částka ze vstupného jde na projekt)
  • divadelní hry, koncerty, hudební show/karaoke apod. pro veřejnost aj.

Co to přinese dětem?

Přímé zapojení dětí do sbírky je důležité po stránce morální a výchovné, neboť je to naučí pomáhat nezištně druhým a nemyslet jenom na sebe. Děti navíc uvidí, že se za jejich peníze vykonalo něco hmatatelného, něco skutečného, nač můžou být oni sami hrdí. Také mají možnost nahlédnout do života úplně jiné kultury. Dnes se spousta lidí soustředí jen na sebe a své zájmy a proto charitativní činnost od raného věku má nepochybně silný výchovný efekt. Školáci jsou více než vítáni přicházet s vlastními nápady, jak získat peníze na projekt. Tím si rozvinou kreativní myšlení, podnikavost a kolektivního ducha.

Kontinuita projektu

Realizaci projektu zajišťují přímo na místě naši dobrovolníci. Jakékoliv přebývající finance budou použity zase na dané partnerské škole (např. na učebnice apod.) Po příjezdu do republiky přijde opět dobrovolník sdružení na partnerskou školu, kde děti a učitelský sbor seznámí s tím, co se udělalo, ukáže snímky a videa. Fotografie z projektu budou věnovány dané partnerské škole v ČR, která si z nich pak může udělat nástěnku. Školáci vidí, že jejich snaha přinesla konkrétní ovoce a většinou v programu pokračují i v dalším roce.

Realita z Tanzánie

 …Abu a Ayubu jsou bratři, dvojčata. Každý den, kromě soboty a neděle je čeká škola. Do školy chodí pěšky něco málo přes půl hodiny a učí se téměř celý den od  půl deváté až do půl páté večer, ale školu mají rádi. Jsou vděční za to, že se mohou dozvídat nové věci, něco tvořit, něco se naučit, něco nového pochopit. Nikde jinde mimo školu nemají takovou možnost se tolik zajímavých věcí dozvědět. Občas jim rozšíří obzory jejich dosavadní vychovatelky, řeholní sestry. Většina z nich je totiž vzdělaná a některé byly dokonce i v Evropě nebo Americe. Abu a Ayubu jsou ve škole rádi i proto, že se tam setkávají se spoustou dětí a mohou spolu o přestávkách dovádět. Když ale začne hodina, usadí se do lavic a pozorně naslouchají svému učiteli. Nikdo byste nevěřili, že jich v jedné třídě může být až 70. V lavici pro 2-3 děti se jich tlačí 4-5. S ukázkovým držením těla a s krasopisem se tak musí každý učitel předem rozloučit….